Původně románskogotický hrad podyjské obranné soustavy při jižní hranici je zmiňován již ve 12. století. Čtyřiadvacetimetrová hranolová strážní věž z počátku 14. století bránila jedinému možnému vstupu do předhradí. Později byla navýšena, zastřešena a v rozích opatřena věžičkami. V 16. století byla doplněna o renesanční atiku. Samotnou věž postupem času obklopily hospodářské budovy a svoji strážní funkci definitivně ztratila po třicetileté válce. V 18. století se stala součástí panského pivovaru a sloužila jako komín varny. Později byla ještě romanticky upravena a v horní části byla proražena dvě novogotická okna. Od poloviny 20. století byla věž na okraji zájmu a chátrala, Teprve v roce 2016, při celkové rekonstrukci zámku, bylo rozhodnuto o její opravě. Věž byla zpřístupněna veřejnosti v roce 2021.
Kruhový výhled z otevřeného ochozu věže (celý barokní zámecký areál a městys Vranov s řekou Dyjí, zaříznutou do hlubokého údolí, serpentiny silnice do Lesné, vzdálenější výhled do větší dálky znemožňují ze všech stran vrcholky zalesněných kopců).
Městys Vranov nad Dyjí leží v ostrém meandru řeky, jen dva kilometry od státní hranice s Rakouskem. Všechny tři přístupové silnice z Lesné, Šafova i z Lančova příkře klesají z návrší okolních kopců. Samotný zámek pak stojí na vysoké skále nad řekou. Příkré stoupání k zámku z městečka začíná po přejetí mostu přes Dyji u benzinové pumpy. Zámecká ulice pak pokračuje kolem záchytného parkoviště, až po kilometrovém stoupání dojedeme k ostré pravotočivé zatáčce s malým prostranstvím před vchodem do areálu. Pouze při jízdě od jihozápadu ze Šafova se k zámku sjíždí z prudkého kopce.
Sjízdné na silničním kole.
Suvenýry v pokladně hradu.
Občerstvení v malém kiosku před vchodem do zámku.
