Třicetimetrová ocelová telekomunikační věž z roku 2002.
Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 24 metrů (pro mne dost nezvyklý pohled na Orlické hory a Krkonoše ze severu, jako by z Polska, Broumovské stěny, Ruprechtice, v Polsku pak Soví a Walbrzyšské hory).
Výchozím bodem ke zdolání Ruprechtického Špičáku je obec Ruprechtice, ležící na silnice z Meziměstí do Broumova. Celou obec protíná žlutě značená asfaltová silnice, vedoucí kolmo do svahu přímo proti rozhledně. Na konci obce končí asfalt a cesta dále pokračuje jako dobrá šotolinová vozová cesta v délce 3700 metrů. Hned 150 metrů za obcí se odbočí doprava a prudkým stoupáním se pokračuje 1500 metrů k další křižovatce, kde žlutá vede kolmo do svahu a je tudíž pro cyklisty nesjízdná. Ti zde musí odbočit prudce doleva a stále po široké cestě stoupat o 700 metrů výše k další křižovatce, kde se zatočí doprava. Po 600 metrech, z nichž 200 je příkrých, se dojede k místu, kde širokou cestu opět kříží žlutá turistická značka. Od tohoto místa je to po žluté k vrcholu 800 metrů, nejprve do příkrého a v závěru do strmého kopce. Prvních pár desítek metrů je ještě sjízdných. Vzhledem k tomu, že cestu tvoří poměrně velké kameny volně se pohybující v hlubokém štěrkopísku, je zbytek cesty pouze schůdný. Dost dobře nechápu, jak může být tato část vyznačena jako cyklostezka. Já sám jsem měl velké problémy i ve sjezdu. Protože jsem pospíchal na vlak do Červeného Kostelce raději jsem volil rychlejší variantu seběhnutí se zabrzděnými koly, než pomalé šoupání s nohama pro jistotu vyklesnutýma z nášlapných pedálů.
Kromě posledních 800 metrů sjízdné pouze na horském kole. Zvláště nebezpečné ve sjezdu!
Suvenýry v penzionu Malý dům nebo na OÚ v Meziměstí.