Dvanáctimetrová zděná válcová věž s cimbuřím, postavená z bílých králodvorských cihel v roce 1893.
Výhled z otevřeného ochozu ve výšce 10 metrů je po vykácení lesa umožněn severovýchodním a jihovýchodním směrem (České středohoří, Křivoklátské lesy a za nimi startující letadla z letiště v Ruzyni, jihozápadní část Berouna se seřaďovacím nádražím a cementárnou).
Nejpohodlnější je 1600 metrů dlouhá cesta po zelené značce z obce Zdejcina. Tato obec leží 4 km od Berouna, vysoko nad řekou. Zhruba v polovině obce odbočuje doleva strmá panelová cesta. Po sto metrech betonka končí a dále pokračuje kolmo do kopce písčitokamenitá lesní cesta. Ta vede nejprve do prudkého kopce a pak, až k rozcestí v Březinách, dokonce po rovině. Odtud až k dalšímu rozcestí Pod Dědem už je stoupání opět prudké a končí až na hřebeni kopce. Přitom je třeba ignorovat zelenou a modrou značku odbočující doleva kolmo ke věži a držet se neznačené vozové cesty. Z hřebene je to na vrchol po zeleně značené lesní pěšině už jen 100 metrů.
Druhou možností je o kilometr delší stoupání okolo berounského hřbitova kolmo do kopce přímo proti železnému vysílači. Cesta zatáčí mezi vilkami doprava a strmým asfaltovým stoupáním končí u cihlového kostelíka. Po modré značce se po 300 metrové strmé a kamenité úvozové pěšině dostaneme až ke zmiňovanému vysílači, odkud se otevře nádherný pohled na město. Nutno podotknout, že prvních 200 metrů je cesta sjízdná pouze z kopce. Modrá značka pokračuje už jako vozová cesta jen do mírného kopce. Po 1600 metrech nás dovede až pod vrchol, k němuž odbočuje 200 metrová příkrá pěšina. Proto je lepší se držet vozové cesty, sjet ještě asi 250 metrů z kopce, až narazíme na zelenou značku ze Zdejciny a po široké cestě dojet až na hřeben.
Obě cesty sjízdné pouze na horském kole.
Suvenýry v infocentru na berounském na náměstí.